Sluchové postižení limituje dítě v přijímání informací sluchovou cestou, a proto je nezbytné rozvíjet jednak sluchovou percepci (trénovat zbytky sluchu) a procvičovat zrakové vnímání, které je významným kompenzačním prvkem.
Pro nácvik sluchového vnímání zpravidla u malých dětí používáme následující metody práce:
- zjišťujeme, co a jak kvalitně dítě slyší (detekce zvuku) - řeč (hlasitou, tichou), běžné zvuky okolí (klepání, ťukání, bouchání, cinkot klíčů, zvonek, pračku, ...)
V souvislosti s tím provádíme nácvik podmíněných reakcí na zvukový podnět, (počátku i s vizuální podporou. Na pokyn (bouchnutí, zvuk trubky, bzučáku) dítě vykoná požadovaný úkon (hodí kostku do kyblíku, navleče kroužek, pustí auto po dráze apod.). Je důležité najít správnou motivaci, aby "hra" byla pro dítě zábavou. Nácvik pomůže lékaři stanovit přesněji ztrátu sluchu při audiologickém vyšetření (tónová audiometrie).
- zjišťujeme, zda od sebe jednotlivé zvuky odliší (diskriminace zvuku) - při zvonění zvonku utíká ke dveřím, hledá telefon, který zvoní apod.
Máme vedla sebe 2 (3 a více) předmětů, které vydávají při manipulaci nějaký zvuk. Dítě se nedívá a posléze má určit, který předmět zvuk vydal (trubka x bubínek, klíče x ťukání lžičkou do stolu,...)
- zjišťujeme, zda přiřadí obsah mluvenému slovu (reaguje na pokyny a výzvy: Kde je pipi?, Podej mi auto. aj)
Pracujeme s obrázky, modely. I pohled směrem k požadovanému předmětu může být důkazem, že dítě ví, na co se ho ptáme.
Nácvik slovní audiometrie
Začínáme provádět později (cca od 2 let).
Nácvik na slovní audiometrii. Je nezbytné, aby se dítě naučilo slova v Dětském percepčním testu, které jsou při vyšetření v audiokomoře pouštěny do volného pole a požaduje se reakce dítěte (ukázat na obrázek - slovo, které slyší).
Rozvoj komunikace
Protože je komunikace nezbytná pro rozvoj myšlení, je zapotřebí zahájit její budování okamžitě, i když diagnostika sluchového postižení ještě není u konce, ideálně s podporou logopeda nebo speciálního pedagoga - surdopeda.
Velmi důležitý je dobrý zrakový kontakt dítěte, neboť informace se k němu dostávají především zrakovou cestou.
- Mluvenou řeč doprovázíme gesty a přirozenými posuňky.
- V případě těžší vady zahájíme rozvoj komunikačních dovedností prostřednictvím znakového jazyka.
- Pro rozvoj mluvené řeči používáme z hlediska výslovnosti jednoduchá - zvukomalebná slova, provádíme dechová cvičení (foukání) a artikulační cvičení (viz. Materiály pro speciálně pedagogickou péči).
Motivujeme dítě ke komunikaci, která je základním zdrojem jazykových kompetencí dítěte a je nezbytná pro další vzdělávání.
Období docházky do mateřské školy
Pro vzdělávání dítěte v MŠ je zapotřebí vystavit Doporučení ŠPZ . Doporučení se vystavuje na základě vyšetření dítěte v SPC pro SP a obsahuje návrh na zajištění podpůrných opatření, která bude dítě v průběhu docházky do MŠ potřebovat.
V době před zahájením povinné školní docházky se provádí vyšetření školní zralosti. V případě, že se ukáže, že dítě ještě není zralé školní docházku, doporučuje SPC pro SP odklad školní docházky.
Období povinné školní docházky
SPC pro SP má povinnost pravidelně (jednou ročně) vyhodnocovat, zda navrhovaná podpůrná opatření vyhovují potřebám žáka. Vyhodnocení se děje prostřednictvím návštěvy školy, která žáka vzdělává. Kontrolní vyšetření se opakuje zpravidla vždy po dvou letech.
Ke konci vzdělávání na ZŠ jsou žákovi na základě komplexního vyšetření doporučována podpůrná opatření pro přijímací zkoušku na střední školu.
Období docházky na SŠ (VOŠ)
Ve vzdělávání žáka na SŠ/VOŠ platí stejná pravidla jako při vzdělávání na ZŠ. SPC doporučuje vhodná podpůrná opatření, dle individuálních potřeb žáka. V posledním ročníku se nastavují pravidla pro ukončování vzdělávání na SŠ/VOŠ - úprava závěrečných zkoušek, uzpůsobení podmínek konání maturitní zkoušky/ absolutoria.
Poznámka: Pro přijímací zkoušku na VŠ se používá Doporučení uzpůsobení podmínek konání maturitní zkoušky, popř. Doporučení ŠPZ , kde jsou jsou rovněž podpůrná opatření vyjmenována.
