Diagnóza vývojové dysfázie

 

 

Vývojová dysfázie je porucha řeči,

která se diagnostikuje tehdy, když je přítomný narušený vývoj jazykových schopností, který se nedá vysvětlit ani mentální retardací (rozumovým opožděním), ani poruchou sluchu, ani deprivací (nedostatkem podnětů), ani jinou chorobou. Tato porucha řeči má systémový charakter a v různé míře zasahuje receptivní (porozumění) i expresivní (užití) složku řeči. Potíže jsou ve všech systémech řeči (verbální, neverbální, znakové). Mohou a nemusí být potíže ve výslovnosti, v artikulaci.

V obraze vývojové dysfázie mohou být: lehké poruchy sluchu, výskyt poruch řeči v rodině, potíže v jemné motorice, v grafomotorice, paměťové potíže pro pojmy a jejich význam (verbálně-akustická paměť), potíže s pozorností. Bývá vysoká unavitelnost, úzkosti, zvýšená citlivost, plachost, neklid, vzdalování se vrstevníkům. Negativně může ovlivňovat intelektový výkon, školskou výkonnost, komunikaci (dorozumívání), vztahy.

 

Expresivní porucha řeci F80.1 (Vývojová dysfázie) =  snížená schopnost užívat řeč pod hranici mentální (rozumové) úrovně jedince. Vždy OVŘ (opožděný vývoj řeči), narušena schopnost sluchového rozlišování.

Nejčastěji se projevuje:

 

Receptivní porucha řeči F80.2 (Vývojová dysfázie) = snížená schopnost chápat řeč pod hranici mentální (rozumové) úrovně jedince. Vždy OVŘ (opožděný vývoj řeči), narušena schopnost sluchového rozlišování.

Nejčastěji se projevuje:

 

Vlastní verbální (slovní) produkce (užití řeči) bývá kvalitnější, delší, protože je z vlastního, vnitřního podnětu, dítě ví, co chce říct, má motiv a nemusí vnímat, „luštit“ obsah otázky, zadání.

Dysfatické děti mívají potíž naučit se v přiměřeném věku např. správné pojmenování barev, sled dnů, měsíců, data narození, hodiny. Časoprostorové vztahy jim dělají potíže: co je před, za, potom, vlevo, včera, zítra, ráno. Větší potíže jim dělají, nová, méně užívaná slova, věty nebo delší informace. Bývají motoricky neobratné, infantilní (dětské), více závislé na blízké osobě. Mívají poruchy učení v širším pojetí. Bývají někdy hodnoceny jako neposlušné, špatně spolupracující, zvláštní, někdy jako autistické. Někdy se objeví koktání, elektivní mutismus (situační nemluvnost), další potíže. Potřebují
pomoc, odbornou péči.

Dílčí, pomocný materiál, lze užít jako orientační screening, diagnostiku ponechat odborníkům.

 

Vypracovala: Mgr. Bartošíková Naděžda, psycholog
e-mail: n.bartosikova@seznam.cz
Úprava 3/2011